Současná diskuze

Debaty o vývoji a směřování autorského práva probíhají již mnoho let na úrovní národní, evropské i mezinárodní. Zvláště v poslední době mohou zákonodárci zaznamenat takřka celosvětové ohlasy volající po „komplexní rekonstrukci“ autorského práva.

Rozdíly mezi technickými vymoženostmi dnešní doby a mezi tím, co je legální, se totiž postupně zvyšují; zdlouhavý a složitý legislativní proces způsobuje, že autorské právo zůstává relativně konzervativní, za překotným rozvojem moderních technologií zaostává a nezvládá na něj účinně reagovat. Někteří kritici tvrdí, že formulace Bernské úmluvy udělující autorům výhradní právo vytvářet rozmnoženiny díla pochází z doby, kdy nástroje na hromadnou tvorbu kopií byly záležitostí výhradně vydavatelů/nakladatelů. Původním účelem a smyslem autorských práv tedy podle nich měla být zejména ochrana autora před vydavatelem/nakladatelem knih, a na nekomerční užití se proto neměla a nemají vůbec vztahovat.   

Dnes se navíc těmito otázkami aktivně zabývají i běžní uživatelé, kteří každodenně procházejí internet a musí vzdorovat překážkám, jež jim autorské právo klade. Dříve byla tato problematika předmětem diskuse spíše pouze umělců a producentů.  

Určitá množina kritiků považuje autorské právo za umělý konstrukt narušující přirozené ekonomické prostředí a volný trh. Mnoho z nich se též obává, že ochrana autorských práv bude nadále neúměrně rozšiřována, například zákonným přiznáním dalších statusových práv investičního charakteru, například knižním vydavatelům/nakladatelům a/nebo divadelním producentům, kteří tato statusová investiční práva, na rozdíl o producentů filmových a hudebních, dosud ještě nemají.

Jisté obavy existovaly i z důvodu prodloužení doby trvání majetkových práv výkonných umělců a producentů zvukových nahrávek ve vztahu ke zvukovým záznamům uměleckých výkonů, a to z původních padesáti na sedmdesát let, k čemuž nedávno skutečně došlo. Tato skupina osob konstantně kritizuje (dle jejich názoru) neúměrně dlouhou dobu trvání majetkových práv v poměru k průměrné komerční životnosti díla (většina tvorby bude údajně zapomenuta dřív, než vyprší její ochrana).

Jiní naopak zastávají koncepci autorského práva jako účelového nástroje na podporu nové tvorby.

V České republice je vedena dlouhodobá diskuse ohledně existence kolektivních správců. Kritikům se nelíbí zejména jejich zákonem přiznané právo vybírat paušální tzv. náhradní odměny a poskytovat licence k některým druhům užití i za autory, které nezastupují na základě uzavřené smlouvy o zastupování. Kontroverze budí rovněž tzv. zákonný monopol kolektivních správců (tj. fakt, že ve vztahu k určitému druhu či způsobu užití a k určitému druhu autorského díla může kolektivní správu vykonávat pouze jedna organizace).

Novinky v oblasti autorského práva můžeme sledovat například zde nebo zde.