Jak probíhá proces zdanění?

Administrativní proces

Nezáleží na tom, jestli daňová povinnost je v České republice nebo v jiné zemi, ale vždy musí být daň přiznána a odvedena v zemi, kde vznikla. Dle místa vzniku bude taktéž postupováno při úhradě. Obecně je příjem, na který se vztahuje daňová povinnost v České republice, upraven v § 22 zákona o daních z příjmů – paragraf upravuje maximální zdanění, které může zmírnit nižší sazbou daně nebo zdanění zcela vyloučit smlouva o zamezení dvojího zdanění.

V České republice se taktéž projevil trend přenosu odpovědnosti za zdanění na odběratele, ti tak mají v některých případech povinnost odvézt daň z příjmu i za zahraniční dodavatele. Organizátoři, kteří platí poplatky/odměnu, musí zadržet daň z příjmů a zaplatit finančnímu úřadu. Zákonodárci úmyslně uložili odpovědnost domácímu smluvnímu partnerovi, jelikož nad ním mají větší kontrolu a mají možnost lépe zabránit daňovým únikům.

V Česku jsou zavedeny tři způsoby splnění daňové povinnosti nerezidentů nepřímo plátci příjmů: záloha na daň (příjmy ze závislé činnosti), srážková daň a zajištění daně.

Následující body je dobré si pohlídat:

Na začátku musí být uzavřena smluvní dohoda o výši náhrady.
Umělec potřebuje potvrzení o zadržení a uhrazení daně finančnímu úřadu, aby ho mohl předložit v zemi daňového domicilu a mohl zamezit dvojímu zdanění. Potvrzení o daňovém domicilu se dává v úředním jazyce státu, ve kterém se prokazuje.
V některých případech lze být osvobozen od srážkové daně či ji nárokovat zpět.

Hrubý/čistý příjem

Vzhledem k tomu, že od organizátorů je požadováno, aby zadrželi daň z příjmů, samozřejmě by tito chtěli, aby náklady šly na vrub umělcům. Organizátoři proto upřednostňují dohodu, podle níž je daň odečtena od dohodnutého poplatku (hrubá odměna). Umělci naopak chtějí, aby jejich odměna byla vyplacena v plné výši bez jakýchkoli odpočtů (čistá odměna).

Pokud má umělec i organizátor sídlo v České republice, individuální zdanění umělce nehraje roli.

Příklad

OSVČ v hlavní činnosti má hrubý příjem z živnostenského podnikání jako produkční 300 000 Kč. Je možné uplatnit prokazatelně vynaložené náklady (skutečné náklady, které je nutné doložit doklady), ale ve většině případů se užije uplatnění nákladů ve výši zákonem stanoveného paušálu. V tomto případě byly použity paušální náklady stanovené pro živnost volnou ve výši 60 %. Daň z příjmu je 15 %, tedy 18 000 Kč. Dále je možné uplatnit slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Nemocenské pojištění je u podnikatelů dobrovolné a v tomto případě není hrazeno. Musí však státu odvézt zdravotní pojištění ve výši 22 868 Kč a sociální pojištění ve výši 24 732 Kč. Tedy čistý roční příjem je ve výši 252 400 Kč.

Tento příklad je naprosto nejjednodušší možnou variantou, ve většině případů by se odečítaly od základu daně nezdanitelné části základu daně (dary, příspěvek na penzijní pojištění apod.). Plus je možné uplatnit slevy na dítě, na druhého z manželů apod.

Potvrzení zdanění

Potvrzení zdanění je důležité vždy, když příjem není zdaněn v zemi bydliště, ale v jiné zemi, protože země bydliště je informována o příjmech získaných v zahraničí v daňovém přiznání – pokud je pravdivě vyplněno – avšak nikoliv nezbytně o zaplacené dani z příjmů. Úhradu v druhé zemi je proto nutné prokázat (příjem zdaněn a v jaké výši). Toto potvrzení obvykle vystaví místní smluvní partner (většinou pouze na požádání) a zašle je umělci. Umělec následně toto potvrzení předloží se svým daňovým přiznáním, aby daňový úřad rezidentské země mohl zohlednit daň zaplacenou v zahraničí.

Opět toto platí jak pro umělce vystupujícího v České republice, tak pro českého umělce v zahraničí, i když správní postupy a formuláře se liší.
Potvrzení zahraničního daňového úřadu k přiznání k dani z příjmů zde.

Dvojí zdanění

Jedním ze základních znaků daňového práva je, že více zemí může chtít/mít právo zdanit jeden příjem. To si můžeme ukázat třeba na příkladu vystoupení hudebníka: Příjem hudebníka může být zdaněn v zemi jeho bydliště a zároveň v zemi vystoupení. Aby se zabránilo dvojímu zdanění v praxi, upravují ho dohody o zamezení dvojího zdanění, které přidělují právo na zdanění.

Může se i stát, že během správního řízení bude dlužník donucen uhradit daň, ačkoli na ni stát neměl nárok dle platné dohody o zamezení dvojího zdanění. Následně pak je osoba odkázána na samostatné správní řízení, ve kterém má požadovat vrácení daně. Daňové úřady si tak zajistí čas na to, aby přezkoumaly, zda mají nárok na zdanění, či nikoli, a peníze jsou zatím pro stát v bezpečí. Pokud finanční úřad zjistí, že neměl titul pro zdanění, že neexistuje žádná domácí daňová povinnost, vrátí peníze. V praxi většinou stačí mít v pořádku základní smlouvu a následně dodat podklady od místního finančního úřadu, že tam byla daň odvedena.

Seznam dohod o zamezení dvojího zdanění je dostupný zde.