Specifické profesní skupiny na českém trhu

PŘÍSTUP NA ČESKÝ TRH

V České republice se přístup na trh práce pro umělce z území mimo EU řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pojem práce zahrnuje jak samostatně výdělečnou činnost, tak zaměstnání. Úřad práce ČR obvykle musí vydat stanovisko ohledně zaměstnávání cizince, případně povolení k zaměstnání, pokud je účelem pobytu zaměstnání. Existují některé výjimky pro umělce, které jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti.

VÝJIMKY DLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI, KDE NENÍ NUTNÉ PRACOVNÍ POVOLENÍ

Zákon o zaměstnanosti upravuje výjimky (§ 98.), kdy při zaměstnávání cizinců (mimo EU, EHP a Švýcarsko) není potřeba povolení k zaměstnání. Pro oblast kultury se jedná o následující případy. Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká nebo modrá karta se nevyžaduje k zaměstnání cizince:

  • jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem třicet dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do šestadvaceti let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,
  • který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání,
  • který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,
  • který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu,
  • který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách.

Dále je zde upravena možnost, že výjimku z této povinnosti stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jíž je Česká republika vázána.

Příklad 1

Chilský cirkusový umělec je pozván, aby během pětidenního festivalu v Praze uspořádal hostující představení.

  • V tomto případě, jelikož jeho pobyt jako výkonného umělce nepřesáhne sedm po sobě jdoucích pracovních dnů, není třeba žádat pracovní povolení.

Příklad 2

Umělec z Iráku je pozván do České republiky na dobu dvou týdnů za účelem instalace svých děl na výstavě, účasti na následné vernisáži výstavy a následující den povede workshop jako součást výstavy, za který obdrží odměnu.

  • Umělec bude žádat krátkodobé schengenské vízum za účelem účasti na kulturní události a organizování workshopu.

Příklad 3

Národní divadlo najme tanečníka baletu ze Singapuru na jednu sezónu.

  • Jelikož se jedná o pracovní poměr, je nutné požádat o zaměstnaneckou kartu.

KURZY, GRANTY A REZIDENCE

Délka předpokládaného pobytu je zásadní pro návštěvy umělců, které nevedou k zaměstnání. Pokud délka trvání grantu nebo plánovaného tréninku nebo tvůrčího období přesahuje 90 dní, potom je třeba vízum typu D, které lze převést na povolení k dlouhodobému pobytu.

V těchto případech není třeba povolení k zaměstnání od Úřadu práce ČR požadováno, protože umělec se nezajímá o zaměstnání v České republice, nýbrž nanejvýš pobírá příspěvky na osobní výdaje, cestovní výdaje nebo granty na pokrytí nákladů na bydlení.