Fyzické osoby

Každá pracující osoba [1] platí daň z příjmů. To platí prakticky po celém světě. Rozdíly spočívají v tom, kolik a komu přesně platí, zejména pokud pracuje nejen v zemi bydliště (daňového domicilu), ale i v jiných zemích.

Podobné zásady platí celosvětově. Vychází se z toho, v jaké zemi člověk stráví větší část roku, tedy kde má obvyklé bydliště, neboť země, ve které žije (země bydliště), má mnohem širší právo na zdanění než země, kde má sem tam nějakou výstavu či představení.

Země pobytu může zdanit příjmy získané po celém světě – včetně všech příjmů z jiných zemí. Výdělečný subjekt je předmětem neomezené daňové povinnosti.

Země, ve které například herečka pouze hostovala v představení, má pouze přístup ke specifickým příjmům vytvořeným v tomto případě. Umělec podléhá omezené daňové povinnosti z tohoto konkrétního zdanění výše uvedeného příjmu.
Právně mají dvě země nárok na zdanění výše uvedeného příjmu.

Právně mají dvě země nárok na ka pouze hostovala v představení, má pouze přístup ke specifickým příjmům vytvořeným v tomto případě. Umělec podléhá omezené daňové povinnosti z tohoto konkrétního zdanění výše uvedeného příjmu. Aby se zabránilo opakovanému zdanění stejného daňového poplatníka ze stejného příjmu, uzavřely některé země dohody, které mají zabránit tomu, aby se tak stalo – jde o takzvané dohody o zamezení dvojího zdanění. Jednotlivé dohody, které existují mezi Českou republikou a ostatními zeměmi, lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva financí ČR zde: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv [2].

Mezinárodní a vnitrostátní daňové zákony také rozlišují mezi různými typy příjmů (příjmy plynoucí ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku a další). Pouze některé odlišnosti jsou důležité pro výkonné a vizuální umělce, ale klasifikace jednotlivých příjmů má značné důsledky pro zdanění a rozdělování daňových práv mezi zeměmi.

Příklad

Příjem osoby samostatně výdělečně činné (herečky) vyplývající z hostování v zahraničí je zdanitelný v zemi, kde se výkon uskutečňuje. Příjmy plynoucí z licence k záznamu a jeho vysílání jsou však již zdanitelné v zemi bydliště herečky.

Tento příklad ukazuje, že vykonávané činnosti (hostování v zahraničí a správa práv) jsou zásadní pro objasnění právních otázek.

Umělci nemohou očekávat zjednodušení pravidel pro svou konkrétní oblast činnosti, stačí si však nastudovat pár základních pravidel, které se v jejich činnosti budou nadále aplikovat.

Umělci, kteří jsou součástí partnerství či společností založených dle zákona, jako jsou společnosti s ručením omezeným apod., podléhají dodatečné daňové povinnosti:

  • Členové musí určit svůj podíl na zisku a vykázat ho jako příjem ve svých individuálních daňových přiznáních.
  • V případě právnických osob, jako jsou společnosti s ručením omezeným, daň z příjmů právnických osob musí být obvykle vyplácena ze zisku společnosti, pokud není osvobozena (např. z důvodu veřejného zájmu).

Zvláštní aspekty zdanění mezinárodních uměleckých aktivit se týkají zdanění příjmů vytvořených ve dvou nebo více zemích. Daňový nerezidenti mají na území pouze omezenou daňovou povinnost, neboť pouze země bydliště může zdanit celosvětový příjem svých rezidentů, tedy jejich přístup je neomezený (neomezená daňová povinnost).

Základní otázky pro umělce působící v mezinárodním prostředí jsou následující:

Která země může jejich příjem zdanit, pokud pracují v jiné zemi, než je jejich domovská země?

Jaký typ příjmu vytvářejí svou činností? Viz část Klasifikace příjmu.

Jak vypadá správní procedura? Viz část Jak probíhá proces zdanění.

V případě, že je postupováno v souladu se vzorovou úmluvou o daních OECD, je činěn rozdíl mezi výkonnými umělci a výtvarnými umělci. Výkonní umělci podléhají dani v místě uměleckého výkonu, výtvarní umělci podléhají dani v zemi sídla. Pokud by výtvarní umělci měli ateliér, který by se dal považovat za stálou provozovnu, podléhal by dani v této zemi. V případě umělců a sportovců má právo zdanit příjem země, kde byla práce provedena, a to bez ohledu na to, jestli ji provedla OSVČ nebo zaměstnanec. Stejně se postupuje i pokud je honorář/plat/mzda vyplacena ne přímo umělci či sportovci, ale jeho agentovi, managementu či společnosti.


[1] Nevztahuje se pouze na pracující osoby, daň se odvádí i například z pronájmů či prodeje apod.

[2] Smlouvy jsou standardně vyhotoveny v jazycích obou smluvních stran.