Majetková práva

K ochraně ekonomických zájmů autora slouží tzv. majetková práva autorská, jejichž výhradním nositelem je autor nebo jeho dědic. Pokud se na vytvoření autorského díla podílelo více osob společně, mohou být tato práva vykonávána pouze společně.

Majetková práva autora trvají ve státech Evropské unie, v USA a v některých dalších státech po dobu autorova života a sedmdesát let po jeho smrti. Bernská úmluva vyžaduje délku ochrany minimálně padesát let po smrti autora. V případě spoluautorství se doba ochrany vztahuje ke smrti posledního žijícího autora. U anonymních a pseudonymních děl, kde autor není všeobecně znám, se lhůta počítá od prvního oprávněného zveřejnění. Dílo, u kterého uplynula doba ochrany majetkových práv, se nazývá volné dílo; každý ho může volně užít (jak už bylo uvedeno, musí však být uveden autor a dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu).

Majetková práva výkonného umělce (herce, tanečníka, zpěváka apod.) trvají padesát let od vytvoření výkonu. Pokud však byl v průběhu této doby vydán nebo zveřejněn zvukový záznam výkonu, trvají majetková práva umělce sedmdesát let ode dne, kdy došlo k vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu (lhůta sedmdesáti let ovšem neplatí pro zvukově obrazové neboli audiovizuální záznamy výkonů).  

Podle současného autorského zákona jsou také majetková práva nepřevoditelná (jsou však součástí dědické pozůstalosti). Ani svěřit výkon majetkových práv třetí osobě smlouvou není možné. Existují ale situace, kdy majetková práva oprávněně vykonává z jiného důvodu osoba od autora odlišná, například dědic na základě dědictví nebo zaměstnavatel v případě tzv. zaměstnaneckých děl. Smlouvou je možné platně zřídit třetí osobě pouze tzv. užívací právo, tj. právo k užívání autorského díla, které je od původního absolutního autorského práva autora odvozené. Děje se tak prostřednictvím licenční smlouvy.

Podobně jako osobnostní práva zahrnují i majetková práva určité složky (oprávnění), jež mají v jednotlivých uměleckých sférách (výtvarné umění, divadlo, audiovizuální umění) různý význam, důležitost a praktickou využitelnost.

Výčet jednotlivých složek či oprávnění tvořících souhrn majetkových práv představuje věcný a ekonomický rozměr způsobů a druhů, za nichž může být dílo veřejnosti reálně prezentováno, zpřístupněno či sdělováno. Tato oprávnění jsou též proto označována jako „druhy“ či „způsoby“ užití:

  • rozmnožování, tj. zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých kopií díla, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, za účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto kopií. Dílo se rozmnožuje např. ve formě kopie tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné kopie anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogová i digitální.

Příklad

Umělecké reprodukce sochy nebo instalace; natáčení taneční choreografie a reprodukce záznamu natáčení na DVD, a to i bez distribuce.

  • rozšiřování, tj. zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo ke kopii díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem. Aby nedošlo k nepřiměřenému narušení volného pohybu zboží, je další (opětovná) distribuce oprávněným prvním majitelem originálu nebo rozmnoženiny díla povolena (bez licence) za splnění podmínky, že originál nebo rozmnoženina díla byla prvnímu majiteli prodána v rámci Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru („Prvním prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo ke kopii, kterým je dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu EU nebo jiné smluvní strany Dohody o evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k tomuto originálu nebo kopii díla autorovo právo na rozšiřování pro území těchto států vyčerpáno.“). Práva na pronájem a práva na půjčování však zůstávají nedotčena.

Příklad

Český umělec prodá svůj obraz lucemburské galerii. Jelikož se jednalo o prodej v rámci Evropské unie, může galerie obraz následně prodat kterékoliv třetí osobě i bez souhlasu českého umělce. Pokud by český umělec prodal obraz do Kanady, kanadská galerie by byla nucena získat souhlas českého umělce za účelem dalšího prodeje obrazu třetí osobě v Evropské unii nebo Evropském hospodářském prostoru (v ostatních státech by potom záleželo na tom, zda uplatňují národní nebo globální princip vyčerpání práva).

  • pronájem, tj. zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

Příklad

Pronájem hudebních notových materiálů pro operní a jiná představení nebo dnes již víceméně překonané kamenné videopůjčovny CD a DVD nosičů.

  • půjčování, tj. zpřístupňování díla zařízením přístupným veřejnosti, ale ne za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

Příklad

Výpůjčky literárních děl v knihovnách.

  • vystavování, tj. zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním zhlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo kopie díla, zejména díla výtvarného, fotografického, architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

Příklad

Prakticky veškeré klasické výtvarné umění (obrazy, sochy, fotografie fyzicky umístěné ke zhlédnutí v jakémkoliv veřejnosti přístupném prostoru), divadelní scénografie umístěná na jevišti v průběhu divadelního představení apod.

  • živé provozování, tj. zpřístupňování díla živě prováděného výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního díla, živě prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického.

Příklad

Živý výkon herce, zpěváka nebo tanečníka na divadle, recitátora v rámci recitační soutěže, zpěváka nebo muzikanta na koncertu, jenž v klubu živě provozuje autorská díla, a to díla hudební – písně, které hraje, a díla slovesná, tedy texty k písním. K takovému provozování je ale nezbytný souhlas od všech autorů písní i textů, které jsou hrány a zpívány. Souhlas lze nejjednodušeji získat uzavřením licenční smlouvy s kolektivním správcem, v Česku OSA, na Slovensku SOZA, v Německu GEMA. Pozor na to, že muzikant nejen živě provozuje díla skladatelů a textařů, ale také sám tato díla provádí, a tím vytváří umělecký výkon, jako související právo. Pokud tedy takové živé provozování bude chtít např. zaznamenat majitel klubu, aby ho později mohl promítat, potřebuje licenci nejen od autorů hudby a textů, ale i od muzikanta, tedy výkonného umělce.

  • přenos živého provozování, tj. zpřístupnění díla či výkonu veřejně mimo prostor, ve kterém dochází k živému osobnímu/fyzickému podání.

Příklad

Živý přenos operního představení Národního divadla prostřednictvím velké obrazovky do prostoru piazzety Národního divadla, nejedná se však o televizní nebo rozhlasový přenos takového operního představení. Některá kina mají ve své nabídce přímé přenosy představení z newyorské Metropolitní opery. Přímo v New Yorku jde o živé provozování, neboť opera probíhá před zaplněným hledištěm. Pokud je ale opera živě přenášena do jiného sálu, např. kinosálu v Praze, jde o přenos živého provozování.

  • provozování ze záznamu, tj. zpřístupňování díla ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou rozhlasu a televize.

Příklad

Jakákoliv videoprojekce jakéhokoliv záznamu nebo jakákoliv hudební projekce uskutečněná ze záznamového zařízení (CD/DVD/PC), tj. například promítání v kině, diskotéka apod. Provozovatel kina si musí obstarat záznam s filmem, jako s audiovizuálním dílem, a také licenci k veřejnému provozování ze záznamu. Až poté smí film pustit divákům v kinosále.

  • přenos provozování ze záznamu, tj. současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.

Příklad

Někteří producenti občas ve spolupráci s filmovými distributory pořádají premiéry filmů nebo dokumentů v mnoha kinech ve stejný čas. Je-li film nebo dokument promítán ze záznamu v jednom kině a do dalších kin, kde je záznam rovněž promítán, je záznam přenášen v reálném čase, jedná se o přenos provozování ze záznamu.

  • sdělování díla veřejnosti počítačovou nebo jinou obdobnou sítí představuje právo zpřístupnit dílo nebo výkon veřejnosti na místě a v čase, které si zvolí sám konzument (divák či posluchač). Prakticky se jedná o veškerá klasická internetová užití (typicky streaming a downloading, nikoliv už ovšem simulcasting nebo webcasting, jež jsou spíše vysíláním) a užití uskutečněná přes mobilní telefony.

Příklad

Divadlo nahrálo muzikálové představení na video záznam, který byl posléze umístěn na internet na kanál YouTube, a je tedy libovolně k dispozici pro prohlížení komukoliv z veřejnosti v době a místě, které si sám zvolí.

  • vysílání, tj. zpřístupňování díla rozhlasem či televizí, a to bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.

Příklad

Vysílání filmu, dokumentu, koncertu, divadla, baletního představení nebo návštěvy galerie v televizi, vysílání dramatického textu v rozhlase jako rozhlasové hry.

provozování vysílání, tj. zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje k příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání.

Příklad

Televizory a rádia umístěná na veřejných místech za účelem šíření vysílání veřejnosti, tedy restaurace, bary, hotely apod.

Kromě výše uvedeného výčtu majetkových autorských práv představujících způsoby užití, k nimž lze poskytnout licenci třetí osobě, existují ještě tzv. jiná majetková práva, k nimž licenci třetí osobě poskytnout nelze a která jsou vykonávána prostřednictvím kolektivních správ. Vedle tzv. náhradních odměn vybíraných kolektivními správci se jedná zejména o:

  • právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého, které je významné pro oblast výtvarného umění. Na jeho základě mají výtvarníci nárok na procentní podíl z prodejní ceny pro každý další (opětovný) prodej jejich výtvarného díla v případě, že se prodeje účastní dražebník, galerie nebo profesionální obchodník a že je kupní cena výtvarného díla při opětném prodeji vyšší nebo rovná 1 500 EUR. Existují však určité výjimky, kdy jim tato odměna nenáleží.