Význam osobnostních práv jako jedné ze dvou složek autorských práv spočívá v ochraně „nemateriálních“ zájmů autorovy osobnosti. Osobnostní autorská práva hrají důležitou roli v rámci zachování integrity autorova díla a jakýchsi „privátních“ zájmů autora zejména v souvislosti s užíváním autorských děl uživateli na základě poskytnuté licence.

Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Jakýkoliv převod práv (ať už smlouvou či jinak) je od počátku neplatný pro rozpor se zákonem. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat mimo jiné kterákoli z osob autorovi blízkých, přičemž toto oprávnění platí i po uplynutí doby trvání majetkových autorských práv (takže v podstatě navždy).

Autor má právo:

  • rozhodnout o zveřejnění díla; autor může určit, zda a jak bude jeho dílo zveřejněno. Bylo-li dílo vytvořeno kolektivně několika spoluautory společně, bude toto právo náležet všem spolutvůrcům společně,
  • osobovat si autorství k dílu, včetně práva na určení, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění díla; autor tak může dle svého rozhodnutí například zůstat anonymní nebo použít pseudonym, to vše, aniž by toto osobnostní právo ztratil,
  • na nedotknutelnost díla; až na určité výjimky se jedná o ochranu zejména proti zásahům, změnám, zkomolení nebo znetvoření díla oproti jeho původní, autorem vytvořené podobě. V divadelním prostředí může jít například o změny různých děl, krácení, úpravy, přidání výstupu nebo dialogu, dramatizace románu bez souhlasu autora apod.,  
  • na přístup k dílu za účelem vytvoření autorské rozmnoženiny díla, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy majitele hmotného zachycení díla (prodal-li autor dílo, resp. jeho hmotné zachycení třetí osobě); sluší se doplnit, že autorský zákon považuje právo na přístup k dílu za součást majetkových práv (a tedy je toto právo předmětem dědění), ačkoliv se ve své podstatě jedná o právo osobnostní,
  • na užití díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,
  • na tzv. autorský dohled ohledně plnění povinností vyplývajících uživatelům z titulu osobnostních práv autorských.
    Výkonní umělci mají pochopitelně také svá vlastní osobnostní práva, nicméně jejich úprava vykazuje jisté odlišnosti:  
  1. výkonní umělci mají právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu; sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu se členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění výkonu,
  2. výkonným umělcům jako členům uměleckého souboru přísluší toto právo pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu, pod kterým výkon společně vytvářejí), může dojít ale též k uzavření dohody o uvedení takového jména,
  3. výkonným umělcům nepřísluší právo rozhodnout, zda a jakým způsobem mají být jejich jména uvedena při zveřejnění výkonů v případech odůvodněných způsobem užití výkonů,
  4. umělci mají za svého života právo na to, aby jejich umělecké výkony, jsou-li užívány jinou osobou, nebyly znetvořeny nebo zkomoleny tak, že by to bylo na újmu pověsti umělce (zatímco autor může bránit prakticky jakékoli změně); po smrti umělce mohou osoby jemu blízké bránit užití výkonu způsobem snižujícím jeho hodnotu (obdobně jako u autorů),  
  5. výkonní umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.

Příklad

U kolektivní taneční performance může nastat situace, že tanečníci jsou zároveň v určitém vzájemném poměru spoluautory choreografie (pokud choreografii vyvíjeli spolu a dohromady), čímž jim jako spolutvůrcům vzniká právo na individuální uznání jejich (spolu)autorství. Mimo to jsou též výkonnými umělci, neboť ve svém vlastním projektu tančí (provádí vlastní choreografické dílo, jehož jsou zároveň spoluautory). Jako takoví mají vedle toho právo být uvedeni jako výkonní umělci (nikoliv „pouze“ jako spolutvůrci), nicméně pokud by uvedení jejich jmen a příjmení jako výkonných umělců vyžadovalo od uživatele nutnost vynaložení nepřiměřeného úsilí a/nebo nepřiměřených nákladů, bude se uvedení společného jména jevit jako postačující, nepůjde-li o sólisty.