Na úrovni státu hraje umění stále důležitou roli v prezentaci státu a v kulturní diplomacii, ale stejně tak je stále více i důležitým faktorem pro rozvoj zahraničních trhů. Na úrovni měst a krajů je dotace na zahraniční spolupráci více svázána s konkrétní propagací města či regionu.
V období demokratické České republiky se s podporou zahraniční kulturní spolupráce setkáváme od počátku nově vznikajících dotačních nástrojů, které od poloviny 90. let minulého století začaly být postupně formulovány i do nových strategických dokumentů na úrovni státu.
V průběhu let se tato podpora dále zpřesňovala, a to postupně i na nižších úrovních veřejné správy.
Na počátku 90. let minulého století však byla zásadním impulsem pro rozvoj nové zahraniční kulturní spolupráce podpora zahraničních nadací působících v ČR např. Nadace Open Society Fund Praha finančníka a filantropa George Sorose nebo program pro země střední a východní Evropy ProHelvetia-Antenne in Prag, podpora zahraničních kulturních institutů a zastupitelských úřadů.
Po této první vlně následoval další krok v budování systému podpory kultury, a to podpory z českého neziskového a privátního sektoru. S novým tisíciletím se tato část podpory kultury ustálila na skupině stálých podporovatelů kultury, která se již jen mírně obměňuje.
Kromě v devadesátých letech nově vzniklých nadací a fondů jsou to rovněž korporátní nadace či další soukromé subjekty, které mají jako jednu ze svých priorit podporu některé z forem zahraniční kulturní spolupráce.
Na úrovni státu byla mobilita přímo zmíněna ve strategických dokumentech – Státní kulturní politice na léta 2009–2014 a Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007–2013.
V roce 2010 byla v rámci naplňování strategických dokumentů zpracována Analýza překážek mobility v ČR a proběhl rovněž kulatý stůl se zástupci jednotlivých oborů umění na téma Podpora mobility v oblasti kultury – překážky mobility.
Doporučení analýzy směřovala jak do oblasti legislativní, finanční, tak i informační. V oblasti nástrojů finanční podpory mobility byla vypracována doporučení ke vzniku dosud neexistujících nástrojů podpory (např. „go and see granty“, krátkodobé cestovní granty, granty na podporu rozvoje trhu nebo na podporu účasti českých profesionálů v mezinárodních sítích). V oblasti informační byl pak hlavním výstupem požadavek na dostupnost informací k mobilitě a jejich koordinace.
Velkou část těchto doporučení se podařilo v průběhu dalších let zrealizovat. Na úrovni státu byla posílena podpora rozvoje zahraničních trhů, nejsilněji pak v oblasti kinematografie prostřednictvím Státního fondu kinematografie, podpora a iniciace nových rezidenčních pobytů.
A konečně též v informační rovině se podařil prosadit vznik Infopointu pro mobilitu v ČR, a to v nových strategických dokumentech – ve Státní kulturní politice na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) a Koncepci podpory umění na léta 2015-2020.
Více se o současných cílech státní kulturní politiky lze dočíst v dokumentu Státní kulturní politika na léta 2021–2025.