Pokud se podíváme na celkové objemy podpory kultury, pak největším přispěvatelem je nepochybně stát, tedy Ministerstvo kultury, který nicméně zásadní část této podpory směřuje do svých organizací – národních kulturních institucí na jejich činnost a zahraniční kulturní spolupráci. Prostřednictvím těchto organizací stát pak dále podporuje propagaci českého umění v zahraničí v podobě jednotlivých projektů, účasti na zahraničních veletrzích a přehlídkách, či podporou rezidenčních pobytů a mobility. Přímá podpora zahraniční spolupráce projektů neziskového kulturního sektoru probíhá ze strany ministerstva kultury prostřednictvím výběrových dotačních řízení – a dále prostřednictvím dvou státní fondů – Státního fondu kultury ČR a Státního fondu kinematografie.

V oblasti mezinárodní kulturní spolupráce jsou na úrovni státu aktivní také Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Na úrovni měst a krajů není dosud otázka přímé podpory mobilitě příliš řešena. Pokud dochází k podpoře hostování českých umělců v zahraničí, vysílání výstav do zahraničí, je toto ještě stále spíše spojováno se samotnou propagací konkrétního místa než s účelovou podporou mobility. Největším podporovatelem je zde hlavní město Praha, které prostřednictvím svého grantového systému podporuje velké množství projektů spojených se zahraniční kulturní spoluprací a mobilitou, včetně rezidenčních pobytů.

Dále existuje řada programů, fondů a nadací, z nichž některé jsou přímo určené pro podporu mezinárodní spolupráce, jiné mají širší poslání a záběr, ale také poskytují podporu projektům mezinárodní spolupráce či mobility. Nejvýznamnějšími fondy přímo určenými pro podporu mezinárodních aktivit jsou Mezinárodní visegrádský fond a Česko-německý fond budoucnosti.

Významnou roli při podpoře mezinárodních projektů dnes hrají programy a fondy Evropské unie, z kterých může ČR jako členský stát čerpat.