Status umělce

V jednotlivých státech Evropské unie se právní status umělců a jiných osob angažovaných v kulturním sektoru liší. V průběhu mezinárodní spolupráce jsou pořadatelé a organizátoři rozličných druhů kulturních produkcí konfrontováni s problematikou týkající se právního statusu s ohledem na zemi původu umělců. Nejde přitom o záležitost pouze akademického charakteru. Naopak, řešení statusu umělce má zásadní praktický dopad, neboť se od něj odvozují práva na sociální dávky, podmínky  získávání pracovních povolení, otázky placení odškodnění a daní apod.

V této kapitole si klademe za cíl vysvětlit základní aspekty právního statusu umělecké a jiné související činnosti v České republice. Rovněž se pokusíme poskytnout formou odkazů na informační portály zahraničních organizací, kontaktní místa nebo příslušné publikace a další praktické informace vztahující se k právním statusům umělecké činnosti v dalších zemích Evropské unie. Níže naleznete souhrn hlavních témat a otázek, jimiž je nutné se detailněji zabývat, pokud se při přeshraničních uměleckých aktivitách budou právní statusy jednotlivých umělců lišit.        

V souvislosti s právním statusem umělecké činnosti je úzce spjata také otázka smluvní agendy. Zejména v případech, kdy se smluvní strany zabývající se vzájemnou uměleckou spoluprací, společnými kulturními projekty nebo například také prodejem uměleckých děl nacházejí v různých zemích, je třeba pečlivě uvážit několik záležitostí. V kulturní sféře se pro různé typy vztahů používají různé typy smluv. V této kapitole proto také naleznete základní zásady při uzavírání jednotlivých smluv a přehled nejpoužívanějších smluvních typů s komentářem či vysvětlivkami.   

Příklad 1

Divadelní soubor se sídlem v České republice pořádá turné se svými pěti herci po Německu a Francii. V režimu „na volné noze“ s nimi spolucestuje režisér. Jak budou tyto osoby odměňovány? Ovlivní výši jejich uměleckých honorářů skutečnost, že jsou představení realizována v zahraničí?

Příklad 2

Malíř sídlící v Paříži souhlasí s prodejem svého vlastního výtvarného díla polskému kupujícímu za cenu XY. Polský kupující spolupracuje a slibuje, že zaplatí bankovním převodem. Smluvená platba kupní ceny XY však na bankovní účet prodávajícího malíře nikdy nedorazí, jelikož se polský kupující stane insolventním. Prodávající malíř navíc náhle zjistí, že polský kupující mezitím prodal výtvarné dílo jiné osobě.