Důchodové pojištění v ČR

Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále na důchodovém spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., od roku 2013 a na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., které nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. Součástí dobrovolných doplňkových systémů jsou i produkty komerčních pojišťoven – zejména životní pojištění. V členských státech EU poměrně obvyklé zaměstnavatelské penzijní systémy nejsou v ČR zastoupeny.

Z důchodového pojištění se poskytují 4 peněžité dávky:

  • Starobní
  • Invalidní
  • Vdovský a vdovecký
  • Sirotčí

Starobní důchod občanů ČR

Podmínky nároku na řádný starobní důchod jsou dané § 29 zákona o důchodovém pojištění.

Pokud si umělec před pobytem v ČR důchodové pojištění platil v jiné členské zemi EU, bude mu tato doba pojištění při posuzování nároku na důchod zohledněna. Pokud si umělec pojištění platil v některém ze států mimo EU, bude tato doba pojištění zohledněna pouze, pokud ČR má s touto zemí uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu. Každý stát pak vyplácí dílčí důchod podle počtu odpracovaných let.

Žádosti o starobní důchod občanů s trvalým pobytem v ČR vyřizuje OSSZ. V případě přestěhování do zahraničí je možné starobní důchod, stejně jako dávky nemocenského pojištění zasílat do zahraničí.

Starobní důchod cizinců

U cizinců je třeba rozlišovat, zda byli pojištěni v tzv. smluvní nebo nesmluvní cizině.

Doba pojištění ve smluvní cizině, se započítává do doby pojištění, která je potřebná pro vznik nároku na důchod. Českou republikou je však důchod vyplácen pouze za dobu pojištění, kterou cizinec získal v ČR. Je tedy třeba rozlišovat dobu pojištění pro stanovení nároku na důchod a dobu pojištění pro stanovení výše důchodu.

Cizinci, kteří získali dobu pojištění v nesmluvní cizině musí veškerou potřebnou dobu pojištění získat v ČR a k době v nesmluvní cizině se nepřihlíží.