Z České republiky

UMĚLCI S ČESKÝM OBČANSTVÍM, KTEŘÍ CESTUJÍ DO JINÉ ZEMĚ EU ZA ÚČELEM PARTICIPACE NA UMĚLECKÉ PRODUKCI

Teritoriální přístup do ostatních zemí EU

Umělci, kteří mají české občanství, potřebují pro cesty do jiné země EU pouze platný občanský průkaz. Totéž potřebují i pro setrvání v zemi. Některé členské státy EU však požadují, aby se osoby zaregistrovaly na příslušném úřadu, pokud délka jejich pobytu a zaměstnání přesahuje tři měsíce (viz níže).

Přístup na trh ostatních členských států EU pro OSVČ i pro zaměstnance

Přístup na trh ostatních členských států v rámci jednotného trhu EU zajišťuje svoboda usazování a služeb a volný pohyb pracovníků (SFEU).

Přeshraniční činnost OSVČ se řídí svobodou poskytování služeb (čl. 57 SFEU), která by neměla být zaměňována se svobodou usazování a volným pohybem pracovníků (čl. 45 SFEU). Svoboda služeb je definována jako právo poskytovat služby v jiné členské zemi. Za tímto účelem může OSVČ vykonávat potřebnou práci v jiném členském státě a společnost tam může dočasně poslat[1] své pracovníky, aby dokončila nějakou práci. Právo dočasně vyslat své zaměstnance je omezeno, pokud firma zaměstnává občany třetích států, na ně se nezbytně nevztahují stejné svobody jako na občany EU. Může být například potřeba navíc vyřídit vízum, pokud zaměstnanec podléhá vízové ​​povinnosti v členském státě, do kterého je vyslán.

Informace o pobytu v rámci EU lze nalézt na stránkách Evropské komise, kde jsou uvedena též národní kontaktní místa a informační centra EU, která fungují ve všech jazycích EU.

Zjednodušené podmínky platí v zemích Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a ve Švýcarsku s ohledem na jejich partnerství s EU.

Norsko je součástí Schengenského prostoru. Při pobytu do tří měsíců není přihlašovací povinnost. Při pobytu delším než tři měsíce je nutná registrace na příslušném úřadě státní správy. V případě uchazeče o zaměstnání, který nemá nalezenu práci, se musí dotyčný ohlásit policii jako uchazeč o zaměstnání nejpozději tři měsíce po příjezdu do Norska. Stejný přístup je i na území Islandu a Lichtenštejnska. V případě opakovaného pobytu v Lichtenštejnsku, který překročí v rámci jednoho roku šest měsíců (2x tři měsíce s minimálně jednoměsíční přestávkou), či výkonu výdělečné činnosti je nutno požádat o vízum/pobytové povolení na švýcarském zastupitelském úřadě v Praze.

Ve Švýcarsku je možno přechodně pobývat bez povolení k pobytu maximálně 3 měsíce, a to bez povinnosti další registrace. Pokud má však český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 3 měsíce nebo tam vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu ve Švýcarsku o příslušné povolení k pobytu. 


[1] U vyslaných pracovníků se aktuálně nejvíce řeší problematika dorovnávání mezd na úroveň států, do kterých jsou pracovníci vysláni. Tato problematika ovšem nespadá do této kapitoly.

Příklad 1

Nezávislý tanečník z České republiky chce pracovat v divadle v Paříži dva měsíce za umělecký honorář. Jaké dokumenty potřebuje?

  • Umělci, kteří jsou českými občany, potřebují pouze platný občanský průkaz. Členské státy EU však mohou požadovat registraci u místních úřadů, pokud délka pobytu a zaměstnání přesahuje tři měsíce.

Příklad 2

Majitel české galerie by se chtěl usadit v Římě a otevřít si tam galerii. Jaké dokumenty potřebuje?

  • Jako český občan nepotřebuje povolení k pobytu, ale musí zaregistrovat své podnikání dle italského práva a dodržovat příslušné místní formality.