Na přepravu uměleckých předmětů, jevištního vybavení, nástrojů atd., tedy všemožných movitých věcí, lze nejlépe vztáhnout smlouvu o přepravě věcí podle ustanovení § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (OZ nebo NOZ), jež je uzavírána většinou s profesionálními přepravními společnostmi a řídí se národním právem. U smluv s mezinárodním prvkem se použije i příslušná úmluva podle konkrétního druhu přepravy (například Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, tzv. Úmluva CMR).
Nejdůležitějším bodem smlouvy je otázka odpovědnost za újmu (škodu) vzniklou na přepravované věci. Dále by měly být určitě sjednány podmínky úhrady nákladů a příslušné lhůty. Z hlediska pojištění je výše limitu pojistného plnění často spojena mimo jiné s celkovým objemem přepravy, což může ve výsledku vést k poměrně nízkým pojistným plněním – pokud není prokázán záměr nebo hrubá nedbalost ze strany přepravní společnosti.
Přepravní společnosti většinou používají vlastní standardizované smluvní vzory a všeobecné přepravní podmínky s tím, že v případě menších přeprav není většinou v moci jednotlivce prosadit ve smlouvě nebo podmínkách jakékoliv výraznější změny. U drobných přeprav tak lze v zásadě nastavit pouze základní parametry přepravy bez zásahu do dalších právních náležitostí. Z uvedeného důvodu se také jeví jako užitečné sjednat pojištění cenných uměleckých děl nebo drahého vybavení dodatečně (viz také Dopravní pojištění).
Prokázat, že během přepravy vznikla na předmětech újma (škoda), bývá složité. Dopomoci mohou zprávy o stavu zboží či zásilky (tzv. průvodní listy). V každém případě je nutné věnovat značnou pozornost tomu, aby nedošlo k poškození věcí, zejména správným balením a nakládáním (viz také Doprava a zvyky).